Phép thuật của Apple đang dần biến mất

Có lẽ tôi nghe có vẻ hoài cổ quá, nhưng s AppleTôi đã trải qua 20 năm qua và nhờ có LsA và Jablíčkář, tôi dám nói rằng 20 năm tương đối căng thẳng đó. Tôi đã có cơ hội xem chúng Apple z různých úhlů pohledu, ovšem ten, který mám nejraději a díky kterému jsme o něm před 20 lety začal psát mám do dnes. Je to pohled fanouška, člověka, který miluje vše okolo Applu snad ještě víc než produkty samotné. Abych to vysvětlil, jsme ais jediný člověk na světě, který byl víc hotový z toho, že jsem měl mít možnost v Infinite Loop, než o den později v Apple Công viên.

Apple si mě před mnoha a mnoha lety získal všemi těmi drobnostmi, které postupem času přestal nabízet. Byly to nálepky v balení, byl to MagSafe konektor na MacBooku, bylo to svítící jablíčko na víku MacBooků nebo například pulzující tlačítko pro zapnutí PowerMacu G4, které pulzovalo, když byl počítač uspaný, svítilo, když pracoval a bylo zhasnuté, když jste jej vypnuli. Krabice od nového Macu voněla tak, že vznikla dokonce i svíčka s touto vůní, a i když každý věděl, že jediné, co způsobuje tuto typickou vůni je lepidlo, které zasychalo ještě v krabici, tak kolovaly doslova legendy o tom, jak to je vůně Steva Jobse a podobně. Byly to pro někoho možná naprosté blbosti, ale pro mě to bylo to, čím se Apple khác với các nhà sản xuất khác.

Theo thời gian, những điều vô nghĩa này, đối với cá nhân tôi, tất cả đã tạo nên điều kỳ diệu của Apple, bắt đầu biến mất cho đến khi gần như không còn lại gì. Apple je samozřejmě jen běžná spotřební elektronika, ale těch pár drobností, které uměl Apple a ruku na srdce především pak Steve Jobs skvěle prodat bylo něčím, co jeho produkty odlišovalo od zbytku světa a dělalo je do jisté míry i tak trochu tajemné a kultovní. Je to škoda, ale na druhou stranu chápu, že možná na podobné záležitosti je už původní generace, Applu tak trochu stará a ta nová by je brala spíš s posměchem než s něčím kultovním.